Byl jeden...pak...dva...tři...

Psi jsou součástí našich životů a rodiny již dlouhou dlouhou dobu. Nejprve to byla rasa německého boxera, na naše kluky a holku, která byla u mých prarodičů a jejich mamču, kterou měli manželovi rodiče nikdy nezapomeneme...cvičiště, bonitace, výstavy...společné léto na naší chalupě, koupání v rybníku s ostatními členy rodiny a společných pár posledních jejich roků s našimi lidskými přírůstky. Kromě kluků jsme přidali ještě slečnu pražského krysaříka, která po jejich odchodu do psího nebe byla sama pouze jeden rok a do rodiny jsme si přivezli bullmastifí holčičku a následně i kluka. Ona byla oproti nim "prďola", ale hlava smečky a se smíchem jsme sledovali, jak jim vyjídá 2-3 jejich mega granule z misek a obříci s respektem a slinami na tlamách stáli nad ní a čekali, až je pustí k jejich krmení. Odchovali jsem tři mnohopočetné vrhy našeho krásného párečku společně s výchovou našich dětiček, které oba hafíci zbožňovali. V průběhu té doby odešla do psího nebe i naše "prďola". Obříci tady s námi byli 11let a v jednom roce nás oba opustili v době, kdy jsme většinu času věnovali našim dětem a jejich koníčkům. Jim "starochům" už to vyhovovalo, potřebovali hodně odpočinku, ale věděli jsme, že i když nám pejsci v rodině budou moc a moc chybět, nemůžeme si přivést malinkatého broučka, na kterého bychom neměli čas se mu plně věnovat.

Přišla doba covidová, práce na Home office a děti školu doma, kroužky zrušeny...ten správný čas...po půlročním hledání štěňátka boxerů, jsme zjistili, že už nejsou v maskách a postavách dle našich představ a co byli, tak jsme měli vždy smůlu a už byli zadaní...ale pak, po rozhovoru s jednou paní chovatelkou, které měla historicky boxerky a přešla na chov BOSTONKŮ (tak jsme se k této skvělé rase dostali...jsou to boxeři na krátkých nožkách :-) )...BYLO ROZHODNUTO...zamilovali jsme se do jejich "ksichtíků", nastudovali všemožné informace a diskuze a začali shánět fenečku...marně...až se mi náhodou podařilo najít zrovna vložený inzerát s volnou holčičkou v Polsku...ještě že tento jazyk velmi dobře ovládám, ihned jsem volala a zamluvila ji...bylo to velké štěstí, protože si pro ni, kvůli epidemiologické situaci nepřijeli z Norska, díky čemuž měla již všechna potřebná očkování, Petpass a ihned k odběru...o víkendu už jsme ji měli doma :-)...tak přišla do naší rodiny první bostonka BRENDY...všechny si nás okamžitě získala a opět jsme zjistili, že jeden pejsek je málo a že když už, tak se budeme chovu věnovat opět naplno, jelikož děti odrostli...

Ve stejnou dobu mi chovatelka, od které jsme si přivezli naši první holčičku, nabídla dle jejích zkušeností skvělého pejska s předpoklady k chovu, kterého měla ve vrhu...po zaslání foteček v průběhu měsíce, jsem se do něj zakoukala a přivezli jsme si bostoňáka DONA PEDRA... a pro zpestření bostoňácké krve v Čechách, jsme ještě přidali krásnou bostončí slečnu ORGONU importovanou z Maďarska a nakonec import Rusko náš STONE s rusko-americkou krevní linií. Pro kolemjdoucí jsou všichni naši hafíci stejní...černo-bílí... pro nás je každý jiný a hlavně NÁŠ !!!